Jde o svátek lásky a vzájemného pochopení mezi partnery. V tento den je zvykem poslat své nejbližší a milované osobě květiny, sladkosti, dárky a pohlednice s nejčastější tématikou srdce a jiných symbolů lásky. Den svatého Valentýna pochází z anglosaských zemí a slaví se čtrnáctého února.

Z komerčních důvodů se rozšiřuje i do Evropy. Tradice byla v USA obnovena počátkem dvacátého století. Původcem obnovení je Waler Scott, který si chtěl přivydělat peníze.

Do dnes se šíří legendy o vzniku a původu svátku. Pravděpodobně je odvozený od oslavy svátku Luprecalia, který byl slavný v Římě. V předvečer čtrnáctého února byl do "urny lásky" vložený lísteček se jmény mladých dívek. Následovalo tahání lístečků mladými muži. Dívka, kterou si vytáhl se měla stát jeho milovanou v následujícím roce.

Další legenda říká, že Den svatého Valentýna byl proslaven díky knězi Valentýnovi. Vládce Říma, Claudius II. zakazoval vojákům sňatky a zásnuby. Bál se, že nebudou chtít do války. Valentýn se mu postavil a tajně mladé páry oddal.

Když byl při jedné tajné svatbě zajat a uvězněn do žaláře, začaly se shromažďovat u dveří dopisy a dárečky od lidí, kterým pomohl. Valentýn se zamiloval do dcery žalářníka a v den své popravy jí zanechal dopis, ve kterém vyznával svou lásku a na konci byl podpis Tvůj Valentýn. Oslava mučedníka a svátku Lupreciala pak splynula v jedno a Den svatého Valentýna připadá na čtrnáctého února.

V antice byl tento den oslavou sexu, orgasmu a tělesné lásky. Svátek připadl na polovinu února, protože v tu dobu začaly zpívat a pářit se veškerá ptactva.

Ve Finsku jde spíše o svátek přátel než zamilovaných. V Dánsku muži v únoru klečí na kolenou a kromě vyznávání ještě přidávají žádost o ruku. V Bulharsku je tento den také oslavovaný svatý Trifon Zarezan, patron vinařů. Páry chodí nejen na večeře, ale do své vinice, kde prosí o dobrou úrodu. Ve Francii se čtrnáctého února oslavuje tím, že muži pro své ženy připravují večeři.

Básničky, citáty na přání k Valentýnovi