Krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti, jako například skřítek, drak, víly, čarodějové. Původně se jedná o lidový žánr psaný v próze. V dnešní době se tento termín přenesl na příběhy, které končí šťastně romantickým koncem. Původně nebyly vůbec určeny dětem a nekončily dobře.

Záměrem je pobavení a poučení čtenáře. Základním motivem je boj dobra se zlem. Oba motivy jsou většinou zosobněny fantaskními bytostmi. Pohádky pro dospělé byly často hrubé a s erotickým podtextem.

V mnoha příbězích se objevuje morální apel. Rada pro děti, jak rozlišit dobro od zla.

Pohádkový/kouzelný dědeček nebo babička
Často v pohádkách nebo také na nádražích. Zpravidla muž s bílými vousy. Jak dědeček, tak i babička, jsou převlečení za pocestné a za kousek jídla, darují nějaká přání nebo kouzelné předměty.

Pocestný
Často se v něm skrývá hlavní hrdina pohádky. Často dostává jídlo a za to se odmění.

Hloupý Honza
Chodí do světa, aby se něco přiučil.

Ježibaba
Žárlí a chce být bohatá. Udělá pro to vše, ale většinou se jí to vymstí.
Princezna
Bývá často pyšná, nevychovaná. Nějaký chudý pocestný jí uděluje lekci.

Drak*
Většinou zlý, ale jsou i pohádky, kde je kladným hrdinou.

**Čert**
Záporná postava, ale ve většině případů se objevuje jako nezkušený a průšvihář.

Princ
Bývá v přestrojení za chudáka. Ve většině pohádek se objeví princ, který je naprosto neschopný a nemá šanci získat princeznu.

Hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád. Král byl kdysi oklamán svou manželkou, která ho podváděla se svými otroky. Proto zanevřel na ženy. Každý den se oženil s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil panenství a ráno ji nechal popravit. Po třech letech nezbylo v městě žádné děvče, které by si mohl vzít. Králův vezír marně chodil po městě a sháněl dívku. Když přišel domů, jeho dcera poznala, že má starosti.

Sama se nabídla, že se stane královou ženou. Otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala krále, zda mu smí večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil, a tak vyprávěla králi příběh, který byl tak dlouhý, že nikdy neskončil před svítáním. Král byl natolik zvědavý, že chtěl pokračování. Tak to bylo tisíc a jednu noc. Když své vyprávění Šahrazád skončila, narodili se jí už tři synové. Král ji díky její moudrosti, věrnosti a lásce k němu nechal na živu.

Kromě lidových existují i pohádky umělé - autorské. Vymýšlí je nějaký konkrétní autor. Například Jan Werich k takovým patří. Nejznámější knížkou pro děti je Fimfárium a najdete v něm pohádky: Fimfárium, Královna koloběžka první, Lakomá Barka, Líná pohádka, Tři veteráni nebo také Úspornou pohádku,

Čeští:

Božena Němcová, Karel Čapek, Josef Čapek, Ondřej Sekora, Ota Hofman - Pan Tau, Jan Drda, Karel Jaromír Erben, Miloš Macourek, Jan Karafiát - Broučci, Václav Čtvrtek

Světoví:

Tisíc a jedna noc

Bratři Grimmové: Jeníček a Mařenka, Šípková Růženka, Popelka, Sněhurka
Hans Christian Andersen: Císařovi nové šaty, Ošklivé káčátko, Princezna na hrášku
Lewis Carroll: Alenka v říši divů, Alenka za zrcadlem
Charles Perrault: Kocour v botách, Červená karkulka, O perníkové chaloupce
Oscar Wild: Slavík a růže