Ve starověku byly informace zapisovány na pergamenové svitky nebo hliněné destičky. Postupně je nahradily kodexy – svázané knihy se stránkami a hřbetem. Všechny knihy byly psány ručně, byly proto drahé a vzácné. To změnil v patnáctém století Johannes Gutenberg, který vynalezl technologii mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Knihy se začala masově šířit a zásadně se změnily možnosti šíření informací. Před tímto objevem si knihy mohla dovolit spíše jen církev, univerzity a bohatí lidé.
Kniha má několik částí, podle nichž lze poznat kvalitu nakladatelské a knihařské práce – např. hřbet knihy, obálka, přebal, obsah, rejstřík nebo předsádka. Jako bibliofila označujeme osobu s velkým zaujetím pro knihy. Člověk s chorobnou touhou psát je bibliofil. Knihy můžeme dělit podle typu vazby – tvrdá, polotuhá a měkká.
Významným českým literárním oceněním je Magnesia Litera, kterou od roku 2002 každoročně uděluje Sdružení Litera za nejlepší prózu, poezii, knihu pro děti a mládež, knihu roku, překladovou knihu, objev roku, nakladatelský čin a literaturu faktu.
E-Book
E-Book neboli elektronická kniha nebo ebook označuje digitální ekvivalent tištěných knih. Ekniha může také označovat knihu, která je dostupná prostřednictvím internetu. Ebooky lze také číst na speciálních přenosných čtečkách např. Kindle od Amazonu. Počátek digitalizace knih sahá do začátku sedmdesátých let 20. století, kdy Michael S. Hart odstartoval svou snahu převést do elektronické podoby významná literární díl - ta, která byla volně přístupná. Celý projekt stále běží a nese jméno vynálezce knihtisku - Project Gutenberg. V prosinci 2004 prezentoval Google svůj Google's Library Project, později známý jako Google Books. Jeho cílem je oskenovat a převést do digitální podoby všechny existující knihy - jejich počet Google odhadl na 130 milionů - tohoto čísla by mělo být údajně dosaženo do konce druhé dekády 21. století. K roku 2010 bylo oskenovaných údajně 15 milionů knih.
